Karel Pitra

Ve třetím kole RPD jsme v neděli 24. 11. 2013 v Pravoníně přivítali kolegy ze Zvole. Atmosféra byla příjemná, výkony vyrovnané, podle skromného názoru autora článku byli jsme mírnými favority. Konečný výsledek 5:3 skromný názor autora článku potvrdil a upevnil postavení pravonínského mužstva na pěkném třetím místě průběžného pořadí.

Jako první skončila partie hraná na druhé šachovnici mezi Markem Woitschem a mnou. Proti 1.d4 zvolil jsem staroindickou výstavbu s tartakowerovským Sg4, na což soupeř zřejmě nebyl připraven a již v 8. tahu nabídl pěšce, kterého jsem po dlouhém přemýšlení vzal. Dva tahy nato, když bílý na f3 nechal k sebrání silného střelce, endorfiny zaplavily šachové centrum v mém mozku a už už viděl jsem se s jedničkou v partiáři. Ovšem, jak se říká: Je-li to kopyto, … a jelikož jinak než kopytem vůdce černých za další hru nazvat nelze, skončila partie nerozhodně a stav zápasu byl 1/2:1/2.

Zasedl jsem tedy ke stolu s chlebíčky (ano, ne řízky – chlebíčky!) a začal se připravovat na sběr podkladů pro tento článek. Přátelé, popsal jsem těsnopisem postupně celou zadní stranu partiáře, připraven podat o utkání obšírnou a velmi podrobnou zprávu. Nezkušen ve věcech hodnocení šachové partie, chtěl jsem nedostatky v analýze vynahradit pikantními informacemi o množství dortíků a chlebíčků snězených jednotlivými účastníky utkání, ovšem co se týče jídla, vystupuje mi z oparu zapomnění již jen obraz Anežky plnící si kapsy bonbóny a prosící přítomné, aby o tom neříkali mamce. Neboj, Anežko, neřekneme!

Zpět tedy k šachům. Jako druzí skončili na sedmé šachovnici Martina Krejčiříková a Ondřej Máslo. Partie probíhala celkem klidně, černý nevyužil několik příležitostí k získání výhody, takže se soupeři po 20. tahu dohodli na remíze. Martina se po skončení partie svěřila, že ze soupeře měla trochu strach, ale jak vidno, úspěšně ho překonala a vybojovala tak pro sebe i celý tým další důležitý půlbod.

Blížíme se ke zlomovému okamžiku utkání. Ve chvíli, kdy Lukáš Filip zasedl k partii proti Jiřímu Polákovi, nikdo z nás netušil, jak krutý žert si pro hráče Zvole připravil. Lukášova pozice nevypadala po většinu partie moc dobře, ale náš hráč se nevzdával, bojoval, až dosáhl vyrovnané koncovky. V této chvíli se rozhodl pro lstivý úskok a zahrál tah, kterým daroval vítězství zvolskému reprezentantovi. Tímto nesobeckým krokem, kterým obětoval několik bodů ze svého ela ve prospěch týmu, zcela narušil rovnováhu utkání, které se od této chvíle začalo odvíjet jednoznačně v náš prospěch.

Jako první vyslyšel signál k útoku Jarda Pazdera, který pěknou poziční kombinací získal výhodou dvou jezdců, se kterými pak soupeře zatlačil způsobem dávajícím vzpomenout na hru samotného Čigorina. Brzy poté se přidala Anežka Vlková, jejíž partie s Bedřichem Chaloupkou připomínala souboj dvou osvalených wrestlerů řezajících se hlava nehlava židlemi, řemeny a vůbec vším, co jim přijde pod ruku. Bedřichu, bojoval jsi statečně, nejeden šrám jsi utržil a přesto dál stál a rozdával rány, odolat síle přední naděje pravonínského šachu bylo však nadlidským úkolem. Pravonín 3 – Zvole 2.

Zbývají tři poslední partie. Na čtvrté šachovnici hraje Míra Lalouček s pěšcem méně, ale díky svým bohatým zkušenostem se tah po tahu přibližuje remíze, která by nás posunula na dostřel k vítězství. Tomáš Hašek podle instrukcí shora remízu dvakrát odmítl a teď mu nezbývá, než o ni usilovat za šachovnicí. Tu už však vedoucí postava našeho týmu, talentovaný Vojta Filip, získává zcela jasně vyhranou pozici a k vítězství v zápase nám stačí půl bodu ze zbývajících dvou partií.

Nakonec půlbod z těžkých pozic vydolovali Tomáš i Míra a ŠK Pravonín může slavit druhé vítězství v řadě.

Tabulka po 2. kole:

Epilog:

„Chlebíčku humrový, no vida, i ty jsi tu..“, „Řekni, kde ty řízky jsou“ a další evergreeny české populární hudby vytanuly na mysli nejednomu z nás, když v neděli dorazili jsme na pravonínskou radnici, kde čekává nás jindy mísa s masem. Brzy se vše vysvětlilo – „Jedna holka má narozeniny…“. Tímto Vám, naše draha kapitánko, jménem kolektivu vlašimských šachistů přeji všechno nejlepší, hodně štestí, zdraví a tak dále a jako dárek od nás prosím přijměte závazek (podmíněný tím, že od příště zase budou řízky, chlebíčky sice nebyly špatné – podle paní Vlkové dokonce lahodné -, ale řízky jsou řízky) do konce pětiletky postoupit s týmem Pravonína do 1. ligy.

Marie Filipová          

Stránky věnované Regionálnímu přeboru 

Fotky ze zápasu

Webové stránky ŠK Pravonín