TJ Spartak Vlasim
27
Led

Challenge: díl druhý – tři týdny poté

Vojtěch Mejzlík

Je pozdní noc mezi čtvrtkem a pátkem 25. 1. 2012. Od sepsání úvodního článku uběhlo jednadvacet dní. Debata pod článkem a článek samotný následujícího rána překonají 3.000 zhlédnutí. Na rappera PSY s klipem gangnam style zatím nemám (na youtube aktuálně v oficiální verzi 1.236.777.706 zhlédnutí), ale každému chvíli trvá, než se vypracuje…  Minimálně navýšení návštěv za měsíc o tisíc lidí je pro náš web slušným přínosem. A proč tu tohle všechno píši? Nemá to být o šachách, jejich tréninku a věci kolem jen zdržují? Nebo si tu potřebuji honit ego? Má to tu co dělat? Ano i ne. Ona totiž tahle Challenge je dosti náročná věc a důležitější je možná to okolo, než přímo trénink šachu. Ale pěkně popořádku.

V prvním týdnu jsem obdržel několik sázek, kde jsem většinu akceptoval. Tomáš Vojta (double sázka – smažák), Pavel Vojta (double sázka – smažák), Honza Kořínek (double sázka – smažák), Olda Vedral (kilo mandarinek na první challenge), Robin Hrdina (kilo mandarinek na první challenge), Ondra Matějovský (double sázka – smažák bez tatarky), Kamil Kastner (kilo mandarinek na první sázku).  A to vše mi podpořila má drahá polovička Péťa Baštářová. Takže se o výhru rozdělíme na půl. Je dobré mít s kým slavit. V opačném případě aspoň mám ručitele na pohledávky.

Ale teď trochu vážněji. Během těch posledních dvaceti dní jsem si uvědomil, jak nějaké mandarinky či smažáky jsou věc zcela podřadná (mimochodem, Maťo, dlužíš mi už asi šest let 50 kusů mandarinek z minulé 10 let trvající sázky). Je třeba se oprostit od věcných statků a myslet v širších souvislostech. Nechci tu znít jak z kázání, ale o tom to opravdu celé je. Znám hodně dobrý šachistů, trénují, věnují šachu dost, ale prostě dál to nejde. Přitom by mohlo. Pokud nějaký sport či aktivitu chcete dělat na vyšší úrovni, není to jen o té hře samotné. Není to jen o tom pravidelném tréninku. Ale je to o víc věcech. O správně nastaveném režimu, o přístupu k partiím, přípravách, odpočinku před zápasem, vnitřním srovnání se s tím, čeho chci dosáhnout a jaké mohou být cesty. O myšlení pozitivně. O vnímání cíle jako skutečné věci a snaze vyhnout se svým vlastním pochybnostem. Protože to je to, co Vás nakonec může zabít nebo naopak dostat na Olymp.  O nějaké kultuře, bavení se s lidmi daného prostředí, rozhovory s těmi úspěšnými. Jít si pro rady. V tomhle je vlastně šachové prostředí dobré. Představte si, že podnikáte v nějakém oboru. Těžko půjdete za konkurencí a zeptáte se, hele vám to šlape, jak to děláte. Ale tady to jde. Začneš hrát nové zahájení, jistě máš v oddíle, na táboře, na soustředění či kdekoliv jinde kamarády, kteří s tím mají lepší zkušenosti. A hups si pro radu, pro to, kde se dá čerpat, jaké zdroje využít. Do určité úrovně, z které se bohužel či bohudík asi ještě dlouho nedostanu, je celé šachová komunita více než přátelská. Tak proč si nejít štěstí naproti? A o tomhle to vlastně celé je. Ne o tom, jestli za rok či dva bude na fide listině svítit 2305 či 2257 (bude tam těch 2305 – jen aby bylo jasno :-) ), ale o tom, kolik tu bude následovníků, kolika lidem přinesou šachy štěstí, kolik lidí to posune v myšlení a hlavně o tom, jestli tuhle velmi náročnou cestu vydržím. A já věřím, že ANO! Mimochodem, v budoucnu mám plán do challenge zařadit více lidí. Zkusit to jako takový zajímavý projekt. Ukázat, že růst se dá kdykoliv a z jakýchkoliv ratingů. Ale nejdřív musím pořádně otestovat laboratorní myš (rozuměj mne, čtenáři) a zjistit, jestli myška přežije. Zatím se jí daří více než dobře.

Ale teď přejděme k faktům: Jak jsem aktuálně na tom:

Počet partií: 28

Průměrné elo soupeřů: 1953

Počet bodů: 19,5

procenta: 70 %

perfo: 2102

účast na akcích: Open Litomyšl 2012, Open Praha B 2013, KSB Dolní Kralovice, RPD Pravonín.

Celkově odhadovaný počet partií do 2. 1. 2014 je cca 75 kusů. To znamená, že v dalších 50 partiích musím mít perfo 2250, abych splnil první část challenge. Hm, vždy, když se mi nechce šachy dělat, je tohle dostatečně silný hnací motor. A co plánuji hrát?

– České Vánoce Litomyšl 2012 (odehráno)

– Open Praha B 2013 (odehráno)

– Open Janské Lázně 2013

– Open začátkem července (Náchod/Klatovy/Amsterdam)

– Czech Open družstva 2013

– Open Říčany 2013

– M-Čech do 16 – Open 2013

– České Vánoce Litomyšl 2013

družstva – Dolní Kralovice (11 partií) + (5 partií)

družstva – Pravonín (cca 6 partií) + (4 partie)

celkem tedy: 95 partií (je tam i rezerva, kdyby nějaký turnaj vypadl či jsem neodehrál vše za družstva)

Podle názoru Sergeje je optimum tak 80 partií za rok. Já to mám na období přibližně 15 měsíců. Takže si myslím, že je vše v pořádku. Tolik tedy k plánovanému harmonogramu. Co se týče podpory od rodiny a hlavně od přítelkyně, která je pro mne v tomhle nejdůležitější, tak zatím je to na dobré cestě a podporu mám. Trošku je tu strach, abychom vedle toho stihli cíle běžného života, ale to se poddá. Jak rád kradu ze songu Xindla X: spánek je pro nuly, já piju Redbully. Ve skutečnosti tohle budu ještě muset nějak doladit, ale věřím, že to půjde. Za týden budu mít po dvou měsících sezení se svým osobním coachem (tedy ona je to žena, ale blbě se to skloňuje), tak i potom budu moudřejší. Od února totiž začínám ještě s kroužkem v mateřské školce v Kralovicích plus nějakou nešachovou aktivitu. A tak už opravdu budu mít přes týden nabito s šachy na 14 hodin denně. Ale vlastně vše včetně práce, což je důležité, to budou koníčky, takže to není tak šílené, jak to může působit. Svým způsobem se pořád jen bavím.

Tohle by bylo asi vše k tomu, jak já sám k dané sázce-výzvě přistupuji, co se mi za ten měsíc usadilo v hlavě. Pokud to někoho oslovilo, jsem rád, pokud někoho pozitivní přístup štve, tak jsem snad ještě radši, že umím takové lidi naštvat.

Blood, Toil, Tears and Sweat (W. Churchill, 1940)          

A nyní je čas přistoupit k tomu, o čem to vlastně má být. Víme, co chci hrát za turnaje, jaký mám přístup, ale tou další podstatnou věcí je, jak budu trénovat, co budu dělat a s jakým dávkováním. Odpověď Vás možná překvapí či rozesměje. „Nevím!“

Postoj k challenge se pravděpodobně bude měnit minimálně, plánované turnaje asi také, ale názor, co jak dělat se změní asi několikrát a možná i o 180 stupňů. Co se týče systematického tréninku, jsem na úrovni batolete. Hodně věcí je pro mne nových a zajímavých, ale i proto se omlouvám těm, co si jdou pro radu. Zatím na některé věci neodpovím dobře. Jelikož sám odpověď neznám. Co jsem si pro začátek musel uvědomit je to, že to prostě žere šíleně času a výsledky se nedostaví hned. Jak řekl W. Churchill: „Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot.“ Já za dobu, co jsem začal tvrdě trénovat, už stihl ztratit na perfo 73 bodů. Ale o tom to není (navíc to byl pro elo nevhodně zvolený turnaj, jeho smysl byl jinde). Důležité je to, že prostě trénuji, a to denně. Že cvičím po letech opět mozek v nějaké staronové činnosti. A to myslet pro šachy. A mozek to neskutečně baví.


Vojtěch Mejzlík při zápase proti Mladé Boleslavi

Co se týče mého současného názoru na to, co trénovat, tak bych zde viděl tři sekce:

Zahájení – v současné době zrychlování šachu, obrovských databází přístupných všem a mnoha výborných knih, je podle mne zahájení jednou z klíčových částí, které může v krátkém čase neskutečně posunout výkonnost. A není to jen o naučenosti variant, což často vnímám jako největší chybu u některých hráčů. Ale právě i o porozumění pozicím, plánům obou stran, vnímání přechodů mezi jednotlivými zahájeními, změně vnímání strategie či dynamiky pozice. Je to jako kdybyste hledali krásu, a plavali neustále na hladině moře. A pak se jednou potopili. Uvidíte něco úžasného. Ale zároveň si uvědomíte, že to celé nemáte šanci poznat. A chcete a chcete. A hledáte každou volnou chvíli, kdy je k tomu příležitost. Co je na tom skvělého, že pokud jste vedle aktivní hry i trenéři či si rádi přehráváte cizí partie, širší obzor v zahájení vám neskutečně pomůže chápat nejrůznější partie a třeba u rozborů u dětí vám to velmi rozšíří možnosti.

Koncovky – začátek by mohl být stejný… V současné době zrychlování šachu… Co se týče koncovek, jsou opakem zahájení. V začátku byste měli býti lepšími hráči, abyste získali výhodu. V koncovce naopak musíte znát, abyste výhodu byli schopni uplatnit. Hodně partií vás přivede k bodu či zachrání půlku právě až v koncovkách. Materiálů je tu také dosti, čerpat se dá z mnoha knih. Nejvíce chvalozpěvu slýchám na Marka Dvoreckého, bohužel sám jsem ještě neměl tu čest. Snad brzy. Sám doma mám knihu od Františka Pitharta a podle prvních názorů taky není špatná.

Taktika – šachista bezy taktiky je jako matematik, co neumí počítat. Říká se pravidlo, že denně by měl každý šachista vyluštit aspoň deset diagramů. Slyšel jsem o Viktoru Lázničkovi, že luští denně, ať je kdykoliv. Někdy se ho někdo ptal, když byli na víkendové akci, proč to řeší, ať se jde bavit s ostatními. On se nenechal přemluvit a řešil dál. Ptali se ho, jestli ho to baví. Odpověď: “Ne nebaví, ale dělat to musím.“ Asi toliko k tomu. Já sám zatím řeším z knížek, které mám, plus začínám přidávat šachové weby, které jsou v tomhle na diagramy nekonečné. Až budu mít zaběhnutý systém, rád se s vámi poradím.

Praktická hra – zaregistroval jsem se na české šachové aréně. Hrávám hlavně blicky. Aktuálně jsem se dostal v blitz elu přes 2200. Přínos vidím hlavně ve dvou bodech. Zaprvé pro trénink zahájení, kdy člověk občas potká něco, co ho překvapí. A radši v blicce, než pak ve vážné. A zadruhé trénink taktiky a blicání. Obojí se upotřebí i v reálné hře.

Takže tohle je moje současné „čtvero ročních období“ (zahájení, koncovky, taktika a online šach). Aktuálně nejvíc dávám jaru, protože mne učarovala kniha od Garriho Kasparova Revoluce v zahájení. Kombinuji to s ChessBase a k tomu praxe na aréně. Koncovky a taktika jsou teď v pozadí, ale to se může změnit. A na svém wishlistu mám určitě i všech pět knih Moji šachoví předchůdci. Literatura o osobním rozvoji či moje oblíbené fantasy teď budou muset chvíli počkat.

No máme skoro tři v noci a zítra mne čeká zajímavý den. Takže se se svými myšlenkami pomalu loučím a přeji vám příjemné čtení. Určitě budu rád za reakce. Klidně pište svoje postřehy, nápady či to, co byste příště rádi četli. Omlouvám se, že je to tu zatím bez praktických ukázek, diagramů či zajímavých partií. I to v brzké době plánuji, ale zatím jsem se na to necítil. Do konce ledna ale chci mít určitě hotovou svoji databázi z odehraných partií a k tomu budu dodělávat komentáře, takže někdy v průběhu února se jistě podělím. Určitě bych si měl pořídit lepší software než fritze pětku :-) . Abych měl i nějaký křemík k analyzování.

Karta Vojtěcha Mejzlíka na stánkách FIDE

88 reakcí na “Challenge: díl druhý – tři týdny poté”

1 2 3
  1. 31
    Vojta M. píše:

    Tak dneska jsem „utrpěl“ další výhru.

    Už 11 partií bez prohry s výsledkem 9,5/11 :) Snad na téhle vlně pojedu co nejdéle.

    No je ale vtipné, že v záveru partie jsem měl sice už vše pod kontrolou, ale nebyl jsem schopen vidět nejrychlejší mat. Soupeř se mi naštěstí 2 tahy před matem vzdal, protože nevěděl že ho nevidím :-) Já to měl až jako pětitažec :) Holt hodně taktiky a v závěru jsem jen šetřil síly a šel za tím co vidím :-) V partii se ale objevil jeden moment, který určitě nechám zanalyzovat. Myslel jsem si, že nakonec byla celá partie v mých rukách, ale pokud tam byl ten zvedák, který jsme ve hře oba přehlédli, kazí mi to estetický dojem :)

  2. 32
    Vojta M. píše:

    Mimochodem, pro Challengisty je stav aktuálně takovýto:
    výkon: 21,5/30
    soupeři: 1959
    perfo: 2125
    jsme lehce za třetinou podle plánovaného šachového kalendáře.

  3. 33
    Honza Šťastný píše:

    Koukám, že se tady v diskusi teď nic moc neděje, tak trochu rozvířím stojaté vody…Už jsem tady i v diskusi k tomu dřívějšímu článku psal, že mě už delší dobu zajímalo, jak jsem na tom se svými výsledky proti různě silným hráčům, ne snad, že bych dělal nějakou extra podrobnou analýzu své hry, na to prostě nemám čas (a asi ani motivaci), prostě jsem „jenom“ vyhrabal z těch svých dvou krabic těch 294 partií z posledních 13 let (cca od půlky roku 1999, kdy jsem tuším nějak poprvé přelezl hranici 2200, i když pak jsem zase na čas spadl), vypsal si ela a výsledky a udělal statistiku, přece jen je to už docela slušnej statistickej soubor…Zkusím to sem zkopírovat, schválně, jestli to klapne:-)..

    1816-1999 (průměr 1931) +10, = 3, -1, tj. 11,5/14 = 82,14% = perfo 2195
    2000-2099 průměr 2052 +20, = 7, -2, tj. 23,5/29 = 81,03% = perfo 2303
    2100-2199 (průměr 2150) +40, = 42, -12, tj. 61/94 = 64,89% = perfo 2259
    2200-2249 (průměr 2225) +20,= 25, -16, tj. 32,5/61 = 53,28% = perfo 2249
    2250-2299 (průměr 2274) +9, = 14, -21, tj. 16/44 = 38,37% = perfo 2175
    2300-2399 (průměr 2347) +9, = 15, -19, tj. 16,5/43 = 38,37% = perfo 2264
    2400-2501 (průměr 2439) +0, = 2, -7, tj. 1/9 = 11,11% = perfo 2087
    celkem: průměr 2201,6, +108, = 108, -78, tj. 162/294 = 55,1% = perfo 2239

    Noo, v zásadě tam byla z mého pohledu řada celkem nepřekvapivých věcí typu, že celkem nemám problém se slabšími hráči a že naopak mám problém se silnějšími hráči – to se zdá být celkem banální informace, ale přesto není zase až tak úplně nezajímavá, jsou hráči, kteří jsou schopni, když se jim daří, porazit téměř kohokoliv a naopak když ne, tak téměř s kýmkoliv prohrát…což mně se, jak je z té bilance částečně zřejmé, moc nestává, já „nudně“ slabší celkem bezpečně porážím a naopak se zřetelně silnějšími mám bilanci blbou, ať už je aktuální forma jakákoliv…Kategorii 2200-2300, v rámci které jsem sehrál logicky nejvíc partií, jsem záměrně rozdělil na dvě podkategorie (2200-2249 a 2250-2299), protože jsem měl tak nějak „po paměti“ pocit, že by tam mohl být docela rozdíl – nicméně překvapilo mě, jak až moc je ten rozdíl markantní!!! To bylo pro mě asi nejzajímavější zjištění z toho všeho – nepřekvapilo mě, že mám z těch pár partií s hráči nad 2400 tak mizerné skóre, jsou prostě lepší, ale opravdu mě překvapilo, jak mizerné skóre mám s hráči 2250-2300 – dokonce i procentuálně horší než s hráči mezi 2300-2400 a to je tam rozdíl v průměrném Elo 73 bodů! Doteď jsem měl pocit, že mám spíš problémy s hráči 2300+, ale jak vidno, je to úplně jinak…Čemu to přičítám? Noo, jak vidno, tak jsem s těmi hráči 2300+ evidentně schopen jakžtakž hrát, to skóre s nimi není nikterak zářné, na druhou stranu to ale není ani žádná katastrofa, takže není důvod si myslet, že bych neměl být schopen obstát se ctí (tj. na úrovni performance okolo svého ela, tj. cca 2250) i s hráči v průměru o těch 70 bodů slabšími, problém je tedy evidentně někde jinde…Já osobně si myslím, že je to tak, že na mě ta samotná cifra vyšší než 2300 podvědomě působí jako jakési varovné znamení, které mě nutí se u partie přece jen víc soustředit (soustředění je obecně můj problém, nevydržím u toho dlouho sedět a jen zcela výjimečně přemýšlím na soupeřův čas a to přitom, když už si občas tu práci dám a lenost překonám, skoro vždycky hned cítím, jak toho vidím v pozici víc), prostě vím, že když něco odfláknu, tak ten hráč už je natolik dobrej, že tu moji chybu nejspíš potrestá a prohraju…Naproti tomu u té skupiny hráčů 2250-2300, kteří mají na tom druhém místě dvojku a ne trojku, ono „varování nefunguje a přitom by mělo, byli to vesměs hráči, kteří už přes 2300 v minulosti měli a třeba jen dočasně klesli, prostě kategorie „silný prvoligový hráč“ a ty moje chyby dokázali potrestat úplně stejně dobře jako ti z kategorie 2300-2400…a podle toho to moje skóre s nimi pak taky vypadá…

    Omlouvám se, že sem do té tvojí diskuse cpu tu kupu těchhle svých statistik a keců okolo, ale z pohledu toho, co se snažíš, mi to přišlo jako docela zajímavé a podnětné, jak vidno, i jen na základě takovéhle jednoduché a nijak extra pracné „analýzy“ se člověk může o sobě dozvědět docela zajímavé věci a může mu to třeba výhledově, pokud se k tomu problému vhodně postaví (v mém případě by to evidentně znamenalo donutit se nebýt línej myslet, ať už hraju s kýmkoliv :-)), i pomoct se zlepšit…Howgh :-)!

  4. 34
    Vojta M. píše:

    díky Honzo, super příspěvek. Takovýchto příspěvků a jim podobných bych tu rád viděl co nejvíc od kohokoliv. Takže se neomlouvej, jsem za to naopak rád. Souhlasím s tvým závěrem. Taky si myslím, že je to spíš věc mozku a nějakého respektu k 2300 a jakoby „podcenění“ těch slabších. Jinak je super mít takovou statistiku partií i přesto, že jsi takový „nudnější hráč“ se tam zajímavý závěr našel.

    Mrtvé to tu je i proto, že tenhle týden věnuji čas od rána do večera druhé práci, a přesto že ve škole mám volno, naopak jsem celkově vytížený víc než kdy jindy. Takže jen pár blicek, diagrámky málo a trocha zahájení, ale moc nemám čas kolem toho i psát atd.

    Do neděle bych rád hodil nějaký článe s diagramy z našeho družstva a pak takhle začal víc podrobně rozebírat svoje partie. První účel je naučit se lépe s fritzem a hlavně se naučit hodnotit partie, rozumně je rozebírat a pracovat tímhle způsobem. V tom si myslím, že zatím nejsem na úrovni, kde bych chtěl být ani zdaleka.

  5. 35
    Vojta M. píše:

    hezký rozhovor s aktuálně nejlepším hráčem SR GM Jánem Markošem. Ohledně pojetí hry tam nechává hezké myšlenky. Obzvláště s tou láskou k šachu s ním souhlasím.

    http://pivacek.blog.sme.sk/c/320153/Velmajster-Jan-Markos-Velmi-dobre-sa-sachom-uzivi-sto-ludi-na-svete.html

  6. 36
    Vojta M. píše:

    A výborná myšlenka, která je tu obsažena je třeba, že výborný šachista ani toli nevidí dále enbo se lépe koncetruje, ale že vidí hlouběji, že lépe rozumí co se v pozici děje. že dokáže pozici lépe zhodnotit atd.

    Což se vlastně dostávám k dalšímu tématu toho, co chci do svých tréninků zařadit. Jedna věc jsou koncovky, zahájení a taktika. Ale pak je tu nějaká šachová kultura, znalost mistrů světa a velkých hráčů, znalost jejich přínosu pro šach, myšlenek. Znalost šachů z trošku jiného pohledu atd.

    A toto podle mne může mít pak taky velký dopad na šachový růst, podporuje to kreativitu a hledání myšlenek a i to podporuje potřebnou lásku k šachům.

  7. 37
    Honza Šťastný píše:

    Jo, jo, Markoš je dobrej a jeho články třeba na NŠS patřily vždycky k tomu nejlepšímu…Evidentně fakt chytrej kluk, vybavuju si, jak jsem ho kdysi viděl poprvé v Zaječicích, když jsem se tam byl náhodou podívat, hrál tuším za Žilinu či tak někoho, měl 2170 a hlavně hrozně velikou a chytře vypadající hlavu – a já si už tehdy při pohledu na tu jeho hlavu říkal „Sakra, to bude bedna, z toho kluka zjevně něco bude“:-)..měl jsem totiž v Praze kamaráda, založením takovej matfyzák, IQ asi 160, kterej měl tu hlavu podobně velikou a podobně inteligentně vypadající:-)..

  8. 38
    Honza Šťastný píše:

    …jinak mě tak ještě napadlo, jak jsi tak psal o tom odkazu velkých hráčů, mistrů světa, apod. – nikde tu zatím nic nepadlo o památné Nimcovičově knize Můj systém – vybavuju si, jak mi minimálně dva hráči (Borek Bernard a tuším Cvek? – u něj si ale nejsem jistej, že to byl on) říkali, jak se po prostudování (zdůrazňuju slovo PROSTUDOVÁNÍ) té knihy rázem zlepšili asi o 100 Elo bodů (a obecně, když jsem kdysi kdesi viděl různý ankety, kde se ptali mistrů světa a dalších šachových legend, jaká kniha je nejvíc ovlivnila, tak tam byl MS jmenován snad v 80% případů)..Sám za sebe si vybavuju, že když jsem byl kdysi na čas v Holandsku, kam jsem si ho vzal na dlouhé osamělé večery (teda k důkladnému prostudování to mělo daleko), tak jak mě to taky docela poznamenalo, úplně cítím tu euforii a krásnej pocit, kterej jsem měl v jedný blicce s nějakým místním lokálním borcem, když jsem si v pozici, kde jsem mohl kdesi sebrat pika či kvalitu či tam něco za cenu ztráty části poziční výhody, najednou vzpomněl na jeho kapitolu o důležitosti ovládání 7.řady, nějak jsem mu nalezl věží na sedmičku, sám snad pika obětoval či co, ale soupeř na to jen tak smutně koukal a za chvíli se vzdal, protože moje figury měly najednou úplně skvělou souhru a on stál beznadějně…A vůbec – úžasná souhra figur a cit pro ni, a to často i v pozicích koncovkovýho typu s velmi redukovaným materiálem je to, co mě vžycky fascinuje na partiích silných hráčů – někdy to skoro vypadá jako štěstí v pozici, že tam pak i vychází dokonale nějaká taktika, ale je to přesně o tom citu pro souhru figur – to je něco, co se částečně nedá moc naučit a s čím se člověk rodí, ale přesto, i když to člověk třeba nemá tak vrozený, se to dá využít a z partií těch silných hráčů jakoby „odkoukat“ – to, jak v mnoha pozicích dají před materiálním ziskem či třeba dobráním pika, kterého předtím obětovali za iniciativu, přednost dalšímu zesilování pozice a ovoce sklízejí až později, v momentě naprosté dominance…takové parte ve mně vždycky zanechají silnej dojem..

  9. 39
    Vojta M. píše:

    Honza Štastný: Muj systém jsem ještě neměl tu možnost a čest prostudovat. Ale je pravda, že ho mám k dispozici, péťa si ho pořídila a má ho pro mne k dispozici. Takže aspoň vím co dalšího si začnu pročítat a pořádně do toho zabřednu.

    Mimochodem zasloužíš pochvalu, stal ses tu největším sparing partnerem a v poslední době tvoje přspěvky obohacují challenge víc než ty moje.. Díky.

  10. 40
    Vojta M. píše:

    teď jsem na chvíli nakoukl do Nimcoviče a 1) knížka vypadá opravdu super. 2) napadlo mne zas hromada nápadů a inovací jak vést na táboře přednášky :-)

  11. 41
    Honza Šťastný píše:

    Není zač, mně to baví:-)..P.S. Kdo je Péťa, jestli to není tajné:-)?! Zřejmě lepší polovička, že by tedy taky šachistka:-)?

  12. 42
    Honza Šťastný píše:

    Pardon, já negramota – pochopitelně MĚ to baví, hned mi to došlo:-)..sám občas rejpu do lidí, co dělají gramatické a pravopisné chyby a pak vytvořím takovouhle „perlu“, fuuuj:-)!

  13. 43
    Vojta M. píše:

    No v počtu gramatických chyb jsem tu asi přeborníkem. :) Lehká disortografie a zbrklé psaní dělají své :)
    Péťa je moje drahá polovička, šachista teprve začínající, ale jezdí s náma na šachové tábory a akce a věřím že časem začne i víc. Letos se chystáme do Jánek.

    Jinak díky moc za ten Muj Systém. Knížka vypadá opravdu výborně. Zatím jsem se zájmem louskal spíš první část, kde je to spíš pro výkonostně slabší šachisty či pro mládež. Dají se z toho výborně převzít myšlenky a při dobrém zpracování skvěle využít na přednášky. Po hodině dvou soustavného zkoumání jsem z knížky totálně nadšený. Nejen kvůli osobnostnímu přínosu, který podle mne obzvláště časem bude obrovský, ale i kvůli didaktickým materiálům na přednášky. Je hromada knih na trénink dětí/začátečníků, ale poslední dobou chci i na náš Palučinský tábor vnést nový vítr a tady vidím obrovskou inspiraci.

  14. 44
    Vojta M. píše:

    A z jiného soudku. Dneska jsem chtěl večer hrát další blicák a nabrat hromadu bodíků na aréně, ale bohužel v restauraci kde jsem byl s přítelkyní na večeři (pěkná středověce vypadající restaurace v brně v řečkovicích – Stronghold se to jmenovalo) byli proti. Místo a jídlo super, ale obsluha tak děsně pomalá, že jsem prostě turnaj nestihl :-( No co se dá dělat, člověk se mohl jen usmát. Aspoň bylo o hodinu času navíc na Aarona :-) (kdo neví, Nimcovič se jmenoval Aaron křesním jménem). :-)

  15. 45
    martin píše:

    dnes byl premiak nabusenej,ja taky na nej nemel cas,vyhral ho suverene plat co sem koukal na vysledky a bylo necelych 80 hracu,no ty premiaky maji cim dal tim vic hracu,uz to neni jako na zacatku areny 30-50 ucastniku,a bude cim dal tim tezsi urvat pro sebe solidni vysi bodiku…

  16. 46
    Vojta M. píše:

    jo to máš pravdu, to říkal i Martin Makeš. Na druhou stranu si zahraješ pěkně. A mne by se furt mělo snad vždycky dařit urvat aspoň těch 250, to by neměl být problém. Minule při průměrném obsazení se dokonce povedlo 8. místo a 700 bodů. Uvidímě co příště.

  17. 47
    martin píše:

    ja se pokusim ted urvat taky hodne premiaku v soutezi vyfot se s cenou z areny do konce unora se nejak vtipne musim vyfotit ze stauntonkama abych vyhral,co jsem slysel tak 1 cena v teto soutezi je 5000 premiaku…jen me zatim nenapadlo jak se vyfotit nejak vtipne-nenapada te nahodou neco?

  18. 48
    Honza Šťastný píše:

    Vojta: Já už dlouho do MS nekoukal, takže ho nemám úplně v paměti, nicméně včera jsem k němu chtěl poznamenat ještě cosi v duchu, že ten výklad některých pasáží by mohl trochu svádět k dogmatismu, což by nebylo dobrý, na druhou stranu to může mít někdy i opačnej, pozitivní efekt, když si člověk „vtluče“ do hlavy takové ty základní poučky, může mu to někdy pomoct vyřešit i rádoby velmi zapeklité a složité situace jednoduše, elegantně a přitom velmi efektivně…Tak třeba je někdy člověk v průběhu partie „vtaženej“ do pozice tak, že jen počítá konkrétní varianty, ale furt ne a ne „najít zrno“, no a čas utíká a utíká, najednou máš o půl hodiny na hodinách míň a řítíš se do časovky, kde je vysoká pravděpodobnost, že přijde veškeré úsilí nakonec vniveč třeba kvůli jednomu tahu – a to přitom v té původní pozici někdy stačí trochu se uklidnit, oprostit se od těch konkrétních, v daný moment nikam nevedoucích propočtů a zauvažovat trochu obecněji v duchu „která figura mi nehraje a můžu její postavení vylepšit“ nebo třeba „která soupeřova figura mi nejvíc pije krev a jak bych se jí mohl zbavit“, apod. – a najednou to člověka prostě napadne a vnitřně cítí, že to zahrál dobře, v souladu s potřebama pozice, prostě třeba jenom „banálně“ v souladu s poučkou odněkud ze 2.kapitoly MS obsadí 7.řadu, ale ono to funguje…Furt si myslím, že jsou šachy na úrovni třeba okolo 2200-2300 docela jednoduchá hra ve smyslu, že si člověk do značné míry vystačí právě s těma obecnýma poučkama, zkrátka, že to není žádná „věda“ a problém je často jenom v tom, že si je hráči nejsou schopni uvědomit ve vhodnej moment a mnohdy volí složitá a méně efektivní řešení v situacích, kde jsou řešení jednoduchá a přitom mnohem efektivnější..

  19. 49
    Vojta M. píše:

    Souhlasím. Jinak to upozornění na Můj systém přišlo v dobrou dobu. Už jsem tu rozebíral potřebu zahájení, koncovek a taktiky. Ale tohle bylo právě to něco, co jsem cítil že mi ještě chybí. Prostě pojetí partií a šachu i po strategické stránce. Zatím jsem to řešil tím, že když člověk zná dobře zahájení, plány daných pozic tak ho ta strategie vlastně napadá z toho. Ale bylo to často moc konkrétní a ne vždy obecně použitelné. A Muj systém nám kruh hezy uzavírá (samozřejmě se nemá čerpat jen z jedné knihy, třeba příjdou dobré tipy i na další. Ale tohle je asi nejznáměnší a nejvíc odkazovaný svazek, ja psal Honza).

  20. 50
    Vojta M. píše:

    S tou soutěží Martine, já jsem to někde zahlédl, ale zatím jsem nad tím nepřemýšlel a nějak aktivně to neřešil. Takže v tomhle ti neporadím. Ale až něco vymyslíš, určitě dej vědět a klidně sem postni fotku.

  21. 51
    Vojta M. píše:

    Tak se první článek s diagramy bohužel opozdí. Celý víkend jsem na narozeninové oslavě od Péti, předtím hodně práce a tak více času snad někdy v příštím týdnu.

    Jediná aktivita k šachům teď je pročítání si Nimcovičova pokladu :) Akorát teď bez šachovnice, takže vše pujde ještě jednou.

    Dotaz pro ostatní: ještě nějaká vyhlášená knížečka kterou bych si měl zařadit do knihovny?

  22. 52
    Honza Šťastný píše:

    Hehe, no když už jsme tu žvanili o knize Můj systém, tak jsem si vzpomněl, že existují ještě dvě další jeho známé knihy – Můj systém v praxi a Blokáda (to je navíc můj možná nejoblíbenější strategickej motiv) – a zrovna dneska jsem slídil, kdepak by se daly sehnat, našel jsem nějak odkaz u Ave-Kontaktu, jenže to bylo asi 5 či 6 let starý, takže to dost možná bude rozebraný, každopádně bych tyhle dvě knížky taky rád někdy viděl a možná si je i pořídil..Jinak MS samotnej už jsem po letech opět vyndal ze skříně a občas do něj koukám, byť taky jen bez šachovnice:-)..Jinak proslulý jsou třeba Averbachovy koncovky (jakkoliv s nimi nemám osobní zkušenost), dobrý jsou Karpovovy Vybrané partie, určitě by bylo zajímavý vidět Fischerových Mých 60 pamětihodných partií a co se zahájení týká, tak mně osobně se hodně líbila kdysi v Německu koupená Tajmanovova knížka Gewinnen mit Sizilianisch, fakt pěkně a instruktivně napsaná, jakkoliv z teoretickýho hlediska je asi většina těch variant už dnes trochu mimo, ideje jsou tam ale vysvětlený moc hezky…Jo a dobrá je rozhodně Jansova Dynamika strategie zahájení..

  23. 53
    Honza Šťastný píše:

    …a ted jsem taky po dlouhy dobe vyhrabal knizku „Der beste Zug“ alias v originale myslim „Zahrajte si sachy v velmistry“ od Horta a Jansy, 200 pozic vseho druhu (taktika, stredni hra, koncovky), kde ma ctenar za ukol jednak zhodnotit pozici a druhak navrhnout nejlepsi pokracovani – je to fakt gut!

  24. 54
    Vojta M. píše:

    Mne třeba na toho Svěšnikova přišel lepší ten Kasparov- revoluce v zahájení. Než Jansova Dynamika strategie zahájení.
    Máš (nebo kdokoliv jiný) zkušenost s těmi „Moji šachoví předchůdci“?

  25. 55
    Honza Šťastný píše:

    Já ne, přece jen je to docela pálka, všech těch X dílů dohromady..

  26. 56
    Vojta M. píše:

    no já postupně počítám že to zkoupím, ať už na svoje náklady nebo jako přípravný materiály pod pšš na nějaké přednášky. spíš by mne zajímaly názory jiných než to udělám. jsem rád za Honzu, ale pokud by měl kdokliv jiný co říct, byl bych ještě radši,

  27. 57
    Vojta M. píše:

    tak jsme dneska začal přemýšlet jeslti už nedozrál čas dostat s eněkdy do tater i šachově… docela nad tím letos uvažuji http://download.slovan-bratislava.com/Turnaje/T13.pdf

  28. 58
    Vojta M. píše:

    jejda pardon za překlepy, stále je poznat kdy píšu z postele :-)

  29. 59
    Vojta M. píše:

    Tak je na čase začít přípravy na nedělní zápas proti Kostelci. Taže zase chvíli chessbáze a kasparov. Dneska jsem koukal chvíli na soupisky a na soutěže a říkám si, ja je nešikovné, že stále není sjednocené jedno elo. Že se národní nezruší a nežije se jen s FIDE. Hromada z nás hraje různé soutěže a každá jde na jiné elo. Potom to je jak u blbejch. Pokud se třeba někdo rychle zlepšuje nbo klesá, takhle mu to v obojím může padat či růst poloviční rychlostí. U mladých typický příklad. Naštěstí ty mívají často přepočet. Ale co u nás starých mazáků. Jak by se mi líbilo kdyby pravonín i dolní kralovice šli oboje na jedno..

  30. 60
    Vojta M. píše:

    a koukám challenge I. a II. a dva hrané turnaje (Litomyšl, Praha) se už dostaly na 4 nejčtenější články za poslední dva měsíce :-) Ještě stvořit něco s čistě šachovou přidanou hodnotou a budu spokojený i po tvůrčí stránce :-)

1 2 3

Odpovědět

:-) 
;-) 
:-D 
:-| 
more...
 
 

© 2022 TJ Spartak Vlašim | Články (RSS) a Komentáře (RSS)

TOPlist