Pavel Vojta

Na tuto neděli slibovali odborníci největší mrazy, a ač nerad,  musím uznat, že tentokrát to uhodli. Ráno jsme s Vláďou vyráželi směr Pravonín a palubní teploměr ukazoval v našich končinách málo vídaných -24,5°C. Po příjezdu nás čekala příjemně vytopená mateřská škola a my jsme začali vyhlížet soupeře z Českého Brodu. Když měli soupeři cca 10 minut zpoždění, tak jsme nakoukli do rozpisu a zjistili, že jsme se sešli o půl hodiny dříve . No nic, poklidná ranní káva také nebyla k zahození.

Po obligátním uvítání jsme zasedli k partiím a začaly tuhé boje. Přiznám se, že tentokrát jsem neměl moc času na sledování ostatních partií, a proto bude jejich popis stručný a mírně zmatený, takže případné nesrovnalosti opravte v diskuzi.

Jako první dohrál Fanda Helebrand, který stál po zahájení celkem slušně, ale potom dovolil soupeři nebezpečně se rozehrát v centru šachovnice. Konec jsem neviděl, ale Fanda nakonec svému soku podlehl – 0:1. Jako další dohrává oslavenec Vláďa Horák, který byl asi už v myšlenkách na následné oslavě svých kulatých narozenin (ještě jednou vše nejlepší, Vláďo). Jeho protivník se na Vláďu vrhnul a zaútočil na jeho rošádu, ale Vláďa už není žádné mladé kuře, aby se zalekl, a spolehlivě odbránil všechny soupeřovy hrozby a opakováním tahů stvrdil remízu – 0,5:1,5. Další dohrává Vojta Filip, se svým sokem vyměnili, co se dalo, a remíza byla logickým vyústěním – 1:2.

Naši první výhru zapsal David Zvára, který svému soupeři vytvořil postouplého izolovaného pěšce ve věžovce, toho dobral a snadno zvítězil – 2:2. Dle mého názoru, kdyby pan Urban ponechal na šachovnici všechny čtyři věže místo výměny jednoho páru, tak by to David tak snadné neměl a nejsem si jistý, zda je to vůbec vyhrané. Další bodík pro naše družstvo připisuje Peter Helebrand, který dostal ve vyrovnané věžové koncovce nabídku remízy, kterou jsem nechal na jeho rozhodnutí, Peter se ukázal jako velký bojovník, nabídku odmítl a koncovku vyhrál – 3:2.

Bojovník Peter Helebrand (vlevo)

Zbývají tři partie a pro nás to vypadá velmi dobře. V skvělé formě letos hrající Míra Lalouček svého protivníka postupně přehrál, získal pěšce a toho pěkně uplatnil v jezdcové koncovce – 4:2. Předposlední dohrává Lukáš Filip, na kterého bych po zahájení nevsadil ani tu pověstnou zlámanou grešli. Jeho dost stísněná pozice nenabízela moc šancí na protihru. Nevím vůbec jak, ale najednou měl Lukáš dva piky k dobru, které rychle posunoval vpřed k poli proměny – 5:2.

Jako poslední se dohrávala partie na prvním stole, kde hrála moje maličkost se známým českobrodským provokatérem Víťanem Moravcem. Mně se zahájení příliš nepovedlo (jako obvykle) a po přestřelkách ve střední hře vznikla koncovka se stejnopolnými střelci, která se jevila jako jasná remis. Tuto koncovku jsem ale hrubě podcenil a Vítek získal nadějnou pozici, kterou začal hrát na výhru k nelibosti všech, kteří čekali na následnou oslavu . Nakonec, když nám oběma zbývalo na hodinách cca 10 minut, se Vítek neodvážil jít do riskantní varianty, která mohla skončit všelijak, a smířil se s remízou – 5,5:2,5. Následné připomínky kolemstojících kibiců o tom, že jsme to mohli dát za remis už dávno a nezdržovat začátek oslavy, se daly očekávat, ale my s Víťanem jsme věděli své…

Souboj oddílových ikon (P. Vojta – V. Moravec). Jde to za černé vyhrát?

Tabulka po 8. kole:

Následná Vláďova oslava se nesla v příjemném duchu po vydařeném zápase a my se za stálého pojídání fondue a obložených mís dobře bavili .

Fotky ze zápasu

Článek Vítka Moravce

Stránky věnované RP