Vítek Moravec

Protože se toho nikdo před více než měsícem neujal (přiznávám, že jsem nepřipraven a v dobrém rozmaru slíbil první článek napsat), pojmu tento text o uplynulém mládežnickém ligovém víkendu i jako krátké ohlédnutí za celou první polovinou soutěže. Takže, jak to bylo 15. – 16. 10. ve Vlašimi:

1. kolo

O tomto zápase toho moc nevím, jelikož jsem v té době pravděpodobně ještě spal. Použiji tedy zprávu ČTK: Favorizované družstvo Táboru A vstoupilo úspěšně do nového ročníku 1. ligy mladšího dorostu skupiny jih. Odnesl to oslabený celek Vlašimi B, jemuž chyběla řada opor, bez kterých nebyl schopen čelit útočné síle domácích. Pěkné individuální výsledky si v dresu hostí připsali Zvára, Pikal a Laňka, když dokázali remizovat se silnějšími soupeři. Ty to ale mrzet nemusí, Tábor se dostal rychle do vedení a s přibývajícími minutami bylo stále jasnější, i přes místy profesorský herní projev, že už si vítězství utéct nenechá. Nakonec tedy Tábor A – Vlašim B 4,5:1,5.

2. kolo

Pokud nás úvodní prohra s jedním z favoritů soutěže nemusela mrzet, tak prohry s rezervou Tábora je velká škoda. Měli jsme papírovou převahu vepředu, soupeř zase vzadu – tam se to bohužel potvrdilo do puntíku a prohra 0:3 na zadních šachovnicích už byla nenapravitelná. Šance nějaké určitě byly – Petr Laňka měl po zahájení čistou věž víc, ale chybu opětoval, Martin mohl v průběhu vyhrát i prohrát, takže nakonec spravedlivá remíza. Ostatní partie nebyly nijak zvlášť dramatické a výsledky v nich odpovídají. Sečteno podtrženo, zasloužené tři body pro soupeře.

3. kolo

Ještě o stupínek důležitější bylo utkání s Jihlavou. Ta patří k nejslabším celkům, což se bohužel nepotvrdilo. Jestliže jsem psal, že v minulém zápase jakás takás šance na body byla, tak v tomto duelu jsme si ani neškrtli. Všechny partie byly jednoznačné, pouze u Dana jsme mohli po zahájení doufat v opačný výsledek, ale bohužel, opět jsme vyšli naprázdno… Po třech kolech bez bodu, určitě to mohlo být i lepší .

Tolik stručné historické ohlédnutí a teď už se pojďme přesunout do bývalé husitské državy, města Tábora. Zde na nás čekala obě družstva s populárním názvem (alespoň mezi našimi hráči) QCC České Budějovice. Schválně si to zkuste říct nahlas s důrazem na konci každého slova a možná odhalíte zvláštní melodii, jež se v tomto názvu ukrývá. Oba zápasy dost hratelné, ale v tom prvním se opět nezadařilo vzadu…

4. kolo

Jihočeši nastoupili v nejsilnější sestavě, my jsme se k tomuto kroku poprvé v sezoně také dokopali. Bohužel, tak jako v předešlých zápasech, se soupeř ujal velmi brzy vedení 2:0, když hladce prohrála Anežka a Dan nastavil v koncovce jednotahově věž. To je při zápase na šesti šachovnicích samozřejmě dost velký hendikep, což se také záhy potvrdilo. Fanda neudržel nepohodlnou pozici, vítězství v zápase následně soupeř pojistil remízou ve věžovce na první šachovnici. Skóre zkorigoval pěknou partií Filip a remízku přidal ještě David. Zase jsem měl pocit takové bezmoci, jen chvilku jsme mohli doufat ve výsledek 3:3, ale jinak jednoznačné utkání.

Přestávku mezi koly vyplnil tradiční polední oběd (většina z nás to tak dělá každý den), nejoblíbenějším jídlem byl klasicky smažák s hranolkami, i já se svezl s hlavním proudem. V hospodě běžel Borec týdne na Nova Sport, takže bylo velmi veselo. Největší úspěch sklidil vlastní gól arménského fotbalisty (navíc ve veledůležitém kvalifikačním zápase s Irskem), neohrabaný hokejový bijec, jenž netrefil protihráčův úsměv, načež mu samotnému ztuhl (úsměv), a také strašlivý karambol nějakého poplety, jenž chtěl lyžovat na vodě. Takže mohu potvrdit, člověka stále nejvíc těší cizí neštěstí .

5. kolo

Zápas poslední šance, jinak se o tomto mači dvou posledních celků tabulky nedalo mluvit. Pokud bychom ani v tomto případě nezarazili soupeře do země, museli bychom lize pro příští rok zamávat. Po hlavě do toho vletěl Dan, jenž nedal soupeři jedinou příležitost, aby se zamyslel na jeho čas, takže oba zdárně balancovali nad základní hodnotou devadesáti minut. První chybu udělal náš hráč (možná ztráta figury), poslední ale spáchal soupeř (mat), takže jsme se ujali poprvé v této sezoně vedení! K vidění byl hodně nervózní zápas, Anežka odbránila soupeřovy snahy a zaplula do remízového přístavu. Totéž učinil Filip, který uplatnil ztrátu kvality do remízové koncovky. Vedli jsme 2:1 a čekaly nás tři dlouhé souboje – Davida soupeř dlouho mučil v horší jezdcovce, ale k naší potěše ho nezlomil, takže další důležitá půlka. Fanda získal pěšce, kterého více než trpělivou hrou uplatnil v koncovce, ačkoliv v průběhu se netvářil moc bojovně. Teď už byla jistota vítězství, tak se mohl Martin uvolnit a v ostré pozici na několika místech přepočítat soupeře, výsledkem čehož byla neodvratná matová síť. První vítězství, no sláva!

To jsou pořád obavy o záchranu a my jsme přitom na pohodu devátí, obě ruce v kapsách .

Tabulka po 5. kole:

Pravda, až se dohraje kompletní 4. a 5. kolo, asi se zase budeme pakovat do červených řádků, ale do té doby užívejme svobody. A nezapomínejme na naše předky, náš vzor – připomeňme si, jak vážná byla situace v roce 2006/07, kdy jsme získali v prvních šesti kolech pouhé tři body a především jednotlivé výsledky zápasů byly k vzteku (výsledky sezony 2006/2007 ). A to tehdy hrála nějaká jména! Ze současné sestavy pamatuje toto období Filip, jenž k mizérii také aktivně přispěl . No nic, snad se nám podaří alespoň zopakovat tehdejší konečné osmé místo, to by bylo zcela postačující. Příští těžký dvojzápas (Oáza, Říčany B) bude muset každopádně přinést nějaké bodíky, času není nazbyt.

Stránky věnované 1. lize dorostu