TJ Spartak Vlasim
23
Bře

Bojovná sicilská remíza

Honza Šťastný

Los 9. kola druhé ligy nás svedl dohromady s týmem z mého rodného města, Bohemií Pardubice, tento pro nás z hlediska zachování šance na záchranu existenční zápas se nám nakonec, i s trochou štěstí, podařilo jasně vyhrát, přičemž já jsem tentokrát družstvu přispěl „jenom“ půlkou. Nebyla to ovšem žádná „velmistrovská“, nudná remízka, nýbrž naopak velmi bojovná a dle mého zajímavá partie, ve které nebyla nouze o pěkné taktické obraty, takže si ji dovoluju i s komentářem „servírovat“ :-)  .  Přičemž se pro tentokrát, aspoň částečně, vrátím k „polopatickému“ stylu komentování z mé první okomentované partie s Marcelem Bednářem, takže si, pokud se náhodou chystáte číst dál, připravte zásoby jídla tak na den, dva a nebo aspoň uvařte pořádný hrnek kafe :-)

Honza Šťastný (2249) – Lukáš Karásek (2183), 2.ČL 2010/11

1.e4 c5?! Co ten magor blbne, řekne si patrně každý trochu racionálně uvažující člověk při pohledu na interpunkční znaménka, kterými jsem opatřil první tah černého – vždyť sicilská je přece po 1.e4 statisticky dlouhodobě nejúspěšnějším zahájením za černé (pravda, hned po 1…Ja6, tam je ovšem statistický vzorek, rozuměj partiový materiál, „poněkud“ menší :-) ), tak jakýpak otazník vykřičník??? Tož na vysvětlenou – sicilka, zejména pak sicilka otevřená, je asi jediným zahájením, u kterého mám vnitřně pocit, že mu trochu rozumím (no, tedy možná ještě po 1.f3 e5 2.g4 bych se za černé jakžtakž orientoval :-) ) a rámcově tuším, o co v něm jde, takže z tohoto důvodu možná není z pohledu mých soupeřů sicilka tou úplně nejšťastnější volbou :-) …Čímž je pochopitelně od jejího hraní nechci ani v nejmenším odrazovat, ba naopak, hraju ji hrozně rád a to oběma barvami – pochopitelně snad nemusím dodávat, že kdybych byl černý, vypadal by zápis notace prvního tahu obou soupeřů trochu jinak – 1.e4?! c5! :-)   2.Jf3 e6 3.d4 cxd4 4.Jxd4 Jc6 5.Jc3 Dc7 6.Se2 a6 7.0-0 Jf6 8.a4 Se7 9.Se3 0-0 10.f4 d6

11.Kh1 – Zatím nic nového pod sluncem, s přehozením tahů vzniklo základní postavení klasického scheveningenu, po dlouhá desetiletí jedné z nejspolehlivějších obran černého v sicilské, prověřené i v mnoha zápasech o mistra světa. Koukal jsem, že můj soupeř, z Jihlavy hostující Lukáš Karásek, hraje různé varianty sicilky pravidelně a ani přechodům právě do scheveningenu se nevyhýbá, tak jsem byl natěšen na zajímavou bitvu a doufal v úspěch a to i přesto, že jsem k soupeřovým letošním výsledkům za družstva (6 ze 7 za Jihlavu v 1.lize východ, z toho skoro vše černými) měl respekt. V pozici po 10. tahu už bílý vyvinul většinu figur a je tedy otázka, co s pozicí dál. Nabízí se tradiční „bodákový“ útok s pomocí g4-g5, to je ovšem v této konkrétní pozici pitomost, protože po 11.g4?! má černý k dispozici v podobných pozicích tak typický protiúder Jxd4 12. S(D)xd4 e5! se skvělou hrou například po 13. Se3 exf4 14.Vxf4 Se6 s dalším převodem koně na e5. Ono se ne nadarmo říká, že na křídelní útok bývá nejlepší reakcí protiúder v centru :-) , už na první pohled je v této pozici zřejmé, že bílý pro nějaký efektivní útok na královském křídle vůbec nemá předpoklady a že si pouze odkryl týl. A vůbec, právě onen výše zmíněný výměnný manévr Jxd4 s dalším e5, exf4, Se6 a převodem Jf6-d7-e5 je pro černého v scheveningenu čímsi jako malou násobilkou a jeho správné načasování v mnohých případech alfou a omegou jeho (ne)úspěchu v partii. Tak například, kdyby bílý místo 11.Kh1 hrál 11. De1 s ideou převodu dámy na g3 (v dané struktuře opět velmi typický manévr převodu dámy do aktivní pozice), mohl by černý tento plán již s úspěchem zrealizovat, protože po 11…Jxd4 12. Sxd4 e5 13. fxe5 dxe5 14.Dg3 má k dispozici buď uvolňující Sc5 či, pokud chce zachovat na šachovnici více figur, třeba i Ve8, kdy bílý opět kvůli mezišachům na c5 nemůže na e5 dobrat. Takže tah 11.Kh1 je v podstatě v mnoha variantách velmi užitečná profylaxe. 11…Ve8 – no ale, proč nejde 11…Jxd4 s dalším e5 teď, v čem je problém, ptáte se teď dost možná sami sebe?! No, je to prosté – finta je v tom, že teď může bílý dobrat na d4 dámou – 12.Dxd4! – a po e5 hrát 13. Dd2! exf4 13.Sxf4 Se6 14.Vadl! a černý kvůli ohrožení Pd6 nestihne dokončit harmonické přeskupení svých sil převodem koně na e5. Takže černý také nic neforsíruje a hraje také profylaktický a v mnoha případech velmi užitečný tah Ve8 – věž může po případném vyjasnění centra výše zmíněným výměnným manévrem v centru na polovolném sloupci vyvíjet tlak na slabého pěšce e4, podpořit kontrolu opěrného bodu na e5 a navíc uvolňuje pole f8 pro střelce či jezdce, což získává na významu, pokud bílý používá plán útoku pěšci f+g, černý střelec na g7 (kam se často dostává po postupu bílého f6 a dalším fxg7) spolu s koněm na f8, který kryje citlivý bod h7, pak často tvoří cosi jako osobní stráž černého krále. Tah 11…Ve8 je v současnosti jednoznačně nejpoužívanějším pokračováním černého, po druhém často hraném tahu 11…Sd7 se v plné síle projeví myšlenka tahu 11.Kh1 – nejsilnějším pokračováním za bílé je pak právě už zmíněný převod De1-g3, černý totiž po 12.De1 Jxd4 13.Sxd4 nemůže hrát e5, protože po 14.fxe5 dxe5 15.Dg3! ztratí bez kompenzace pěšce a jeho pozice se rozpadne (15…exd4?? 16.Dxc7+-; 15…Sd6? 16.Vxf6 exd4 17. Dxd6 +-) a po 13…Sc6 14.Dg3! už se také k uvolnění e5 nedostane a bílý má jasně lepší vyhlídky, což dokazuje jak databázová statistika, tak i třeba další moje letošní ligová partie s Vítězslavem Priehodou, kde se právě toto hrálo :-)12. Sd3 – tady je výběr věcí vkusu, mnohem častěji hrané a v současnosti rozhodně módnější pokračování je 12.Sf3, ovšem ani tah Sd3 není rozhodně bez jedu a vyrovnání hry není pro černého vůbec jednoduché. Snad už ani nemusím dodávat, že 12.De1 je teď pochybné pro odpověď Jxd4 13.Sxd4 e5 a po 14.fxe5 dxe5 15.Dg3 má černý k dispozici tah Sd8!, kterým kryje Dc7 a nutí bílého střelce k ústupu, databázová statistika pak už zřetelně favorizuje černé…V této variantě se pro změnu ukazuje užitečnost tahu Ve8 :-)12…Jb4 – „Brzdiii, co je tohle zase za pitomost?“, volá rozhořčený čtenář, pokud pozorně četl moje (tedy „moje“ – ono je to skoro všechno v bledě modrém napsáno třeba i v pěkné knížce Vlastimila Jansy „Dynamika strategie zahájení“, abych nedělal chytrého :-) ) předchozí výplody a zvládl nezešílet, popřípadě neusnout nudou :-) …Vždyť teď přece bílý střelec na d3 přehradil bílé dámě cestu k poli d4 a bílý tak už po výměně na d4 nemá onen už také zmíněný chytrý manévr 13.Dxd4 e5 14.Dd2! exf4 15.Sxf4 Se6 16.Vad1!, kdy černého „chytí“ za Pd6 – takže proč teď, sakra, nejde ono „programové“ Jxd4 s dalším e5?? No, zase je tam jedna hnusná taktická finta (na kterou ale už kupodivu doposud naletěla i spousta „velkých ryb“), zní odpověď :-) …po 12…Jxd4 13. Sxd4 e5 14.Se3 exf4 bílý totiž dobere na f4 věží 15.Vxf4! a po Se6 má k dispozici zvedák 16.Jd5! – Jxd5? 17.exd5 Sxd5 pak okamžitě prohrává pro 18.Dh5 a i po 16…Sxd5 17.exd5 je pozice černého doslova kritická, bílý má vražednou iniciativu (17…Jd7 18.Sxh7+ +-; 17…g6 18.Df3 s dalším Sd4, Vaf1, apod. +-). V těchto variantách bylo celkem zřetelně vidět, jak rychle se zdánlivě spící saň na d3 může probudit k životu, proto ji černý raději preventivně tahem Jb4 bere pod kontrolu, je to v dané pozici zdaleka nejhranější a statisticky nejúspěšnější pokračování černého. 13.a5 – něco za něco, černý si sice vzal na mušku střelce na d3, ovšem oslabil tak kontrolu pole a5, čehož bílý využívá k blokádě dámského křídla 13…e5?! Ááá, konečně se začalo myslet vlastní hlavou (takže můžete slavit, konečně vás už přestanu otravovat s teorií zahájení :-) ), tedy aspoň v mém případě, soupeř už před tahem e5 spotřeboval nějakých 35 či 40 minut času, z toho většinu na poslední dva tahy, z nichž ten druhý se mu ovšem moc nepovedl, akce v centru je v tomto případě trochu předčasná, jak se záhy v plné nahotě ukáže. Hlavním tahem v této pozici je 13…Sd7, po čemž bílý zpravidla převádí dámu na g3 s o něco lepšími vyhlídkami a neobává se nikterak výměny na d3 – černý sice tímto tahem získá dvojici střelců, ta ovšem zatím při prostorové převaze bílého nemá patřičný prostor k uplatnění, navíc se bílý dobráním cxd3 zbaví pěšce c2 coby v koncovce častého cíle černých figur, upevní pokrytím pěšce na e4 své centrum a otupí tak sílu centrálních protiúderů černého při případném křídelním útoku. A navíc může pěšec z d3 někdy postoupit na d4 a vytvořením impozantní pěšcové trojice d4+e4+f4 ještě zvětšit prostorovou převahu bílého. Černému tak většinou nezbývá než se snažit vhodně reagovat na manévry bílého a spoléhat na skrytou dynamiku své pozice a potenciál dvojice střelců při případném otevření hry či v koncovce…14.Jf3 – na b3 ani na e2 nemá kůň co dělat, okamžité Jf5 je pro Sxf5 s dobrou hrou černého taky blbost, no a pouštět do hry černého černopolného střelce a potenciálně i věž po d-sloupci po 14.fxe5 dxe5 15.Jf5 se mi taky nechtělo, přišlo mi rozumnější ponechat v pozici napětí. 14…Sd7?! Ani tento tah se černému příliš nepovedl, po dalším přesném manévru bílého už bude mít problémy 15.Sb6 Db8 (musí krýt Pe5) 16.fxe5 dxe5

17.Sc4! Slabší by bývalo pořadí 15. a 16.tahu otočit, po 15. fxe5 dxe5 16.Sb6 by černý mohl hrát Dd6! a po 17. Sc4 vyměnit dámy, což rozhodně nebylo mým záměrem. Teď je ale zřejmé, že tah černého Jb4 byl v kombinaci s nepovedeným 13. a 14.tahem de facto jen plácnutím do vody, bílého bělopolného střelce se mu zlikvidovat nepodařilo (po 16.fxe5 nešlo Jxd3 pro 17.exf6 Jxb2 18.Db1 se ztrátou figury), naopak, ten s velkým potěšením obsadil tahem e5 uvolněnou diagonálu a2-g8 (jak rád by měl teď asi černý Pe5 zpátky na e6 :-) ), mlsně pošilhává po pěšci f7 a rázem je z něj nejlépe umístěná figura bílého…17…Sg4 – černá pozice je najednou dost nepříjemná, sice zatím nic konkrétního nehrozí, černý má ovšem poměrně nouzi o dobré tahy. Výměna střelců tahem Se6 příliš vábně nepůsobí, i když má černý dvojpěšec (po 18.Sxe6 fxe6) i své klady (kontrola řady důležitých centrálních polí, díky čemuž například Jc3 těžko hledá dobré pole, další typický sicilský motiv), v této konkrétní pozici je dle mého spíše mínusem než plusem černé pozice. Černý se proto rozhodl (přinejmenším prozatím) zamezit možnému výpadu Jg5 a zároveň, celkem rozumně, přichystal převod střelce na g6, odkud bude jednak krýt slabinu na f7 a zároveň tlačit na pěšce e4. Pro úplnost dodávám, že typická sicilská oběť kvality 17…Vc8 18.Sb3 Vxc3 19.bxc3, která by jindy dala černému po Jxe4 dobrou kompenzaci, teď nejde kvůli napadení koně na b4…18.Sb3 – tady jsem celkem dlouho přemýšlel, co hrát, bílé figury stojí vesměs tam, kde by měly, ovšem figura nejsilnější, dáma, zatím zahálí na d1, což jsem se chystal změnit. Otázka je ovšem, kam s ní, jako ideální se jeví pole g3, někdy se může hodit i na h4, proto příprava manévru De1-g3 (h4) krytím pěšce c2, zároveň také uhýbám střelcem z „visící“ pozice. Nešlo 18.Sxf7+ Kxf7 19.Jxe5+ Dxe5 20.Dxg4 a bílý má za figuru jen dva pěšce, 18.h3 Sh5 spíše pomáhá černému, navíc po dalším Sg6 a Jh5 budou zbytečně oslabená pole g3 a f4… 18…Dd6 – logická snaha přivést dámu k obraně královského křídla a rozehrát věž na a8… 19.De1 Sd8 – uvolňuje dámě pole e7 (nešlo např. 19…Se6 20.Vd1 Dc6 21.Jxe5) a snaží se vypudit či vyměnit bílého průzkumníka na b6. Takticky nevycházelo ani 19…Sxf3 20.Vxf3 Jc6 s ideou okupovat pole d4, po 21.Jd5! bílé figury zcela dominují (po výměně na d5 se obnaží slabina na f7) a Jd4 nejde pro 22.Sxd4 exd4 23.e5 se ziskem figury…

20.Jg5! – Kdysi jsem v komentáři k partii s Martinem Vaculíkem na jednom místě psal o dvou principiálních typech pozic s iniciativou, jednom takovém, kde ještě není žádná přímá taktika, ale kde má soupeř v těžké pozici nouzi o dobré tahy a vhodně načasovaným vyčkávacím tahem mu člověk může dát šanci udělat chybu, no a pak takovém, kdy je naopak třeba hrát důrazně a jednat, protože jinak by se mohla iniciativa snadno rozplynout. A to je přesně případ i pozice v naší partii – pokud by se černému podařilo vhodně poměnit figury, například oba páry střelců, výhoda bílého, v dané pozici daná především rozmanitými šancemi na královském křídle ve spojení se slabým bodem f7 a poněkud exponovanou pozicí některých černých figur, by se rázem rozplynula jak pára nad hrncem a černý by dokonce mohl stát trochu lépe. Proto také první přímá hrozba tahem 20.Jg5! Musím se pochopitelně přiznat, že jsem v tomto momentě ani zdaleka neviděl všechny taktické možnosti, které pozice skrývala, nicméně, jak kdysi kdesi zhruba v tomto duchu napsal Vlastimil Jansa, pokud jste přesvědčeni, že jste hráli partii strategicky správně, pak věřte, že i taktika bude na vaší straně, prostě, že tam „něco bude“ :-)20…Sh5 – první taktická pointa tahu 20.Jg5 by se projevila po 20…Vf8 (či Ve7), přišlo by totiž 21.Dh4! (hrozí 22.Vxf6 s dalším Dxh7+ s matem) h6 [Sh5 22.Vxf6 gxf6 (Dxf6 23.Sxd8 s dalším Dxh5) 23.Jxh7! Kxh7 24.Dxh5+ Kg7 25.Se3 s vítězným útokem] 22.Jxf7! Vxf7 23.Sxf7+ Kxf7 24.Dxg4 se ziskem kvality a vyhranou pozicí bílého…21.Vd1! Věž nejde dost dobře brát (Sxd1 22.Jxf7+-, po ústupu dámy bílý nejdřív sebere Jxd8+, dá si znovu šach koněm na f7 či e6 a teprve pak dobere střelce a po 22…Sxc2 23.Jxd6+ Sxb3 24.Jxe8 nemá černý za dámu dost materiálu), a tak může bílý s tempem přivést do hry další figuru…21…De7 22.Dh4! Jak se občas říká, kdo jednou řekl „A“, musí říct i „B“ – je evidentní, že teď už není moc cesty zpět, resp. že kdyby bílý zařadil zpátečku například výměnami na d8, žádný užitek mu to nepřinese…Musím se ale přiznat, že jsem tah Dh4, kterým si lezu do dalších latentních vazeb (diagonála h4-d8) a stavím další figuru do „visící“ pozice, hrál s jistým mrazením v zádech, protože jsem vůbec neviděl, co budu hrát po Sg6 – sice jsem celou sekvenci tahů počínaje 20.Jg5 a konče 22…Sg6 hodnotil a částečně i počítal celkem dlouho dopředu, nicméně zřetelného konce jsem nebyl schopen dohlédnout. A tak se ve mně v daný moment odehrával docela krutý vnitřní boj, kde na jedné straně stála kromě chuti a touhy hrát zajímavě, odvážně a hezky taky moje intuice, našeptávající mi, že tam něco je, na straně druhé pak zejména celkem zřetelné vědomí toho, že když tam nic konkrétního nenajdu, klidně bych mohl partii i prohrát, což by v tak důležitém zápase nebylo vůbec milé. A do toho všeho tikaly sakra rychle hodiny a na druhé straně šachovnice seděl soustředěný a doposud dobře se bránící soupeř, jehož „poker face“ nutně vyvolával pocit, že na něj nějaké moje útočné výpady nedělají vůbec žádný dojem :-) …Ono to teď sice možná všechno působí děsně suverénně a sebejistě, jak tam tak člověk sází ty vykřičníky a rádoby zasvěceně k tomu kafrá, nicméně ve víru boje jsem v daný moment rozhodně žádnou přehnanou sebejistotou neoplýval… A tak jsem se byl raději s Tomášem před tahem Dh4 poradit, kterak stojí zápas a zda by eventuálně nebyla problémem remíza :-) …Tom se mi téměř vysmál a odvětil cosi v duchu, co blbnu s remízou, ať prostě vyhraju, že jsem zabiják a navíc mám bílé (no takhle to dopadá, když si na sebe člověk uplete bič tím, že se mu zrovna daří :-) ), tak jsem holt pokorně odcupital zpátky k partii a jal se znovu dumat nad tím, co že to tedy budu hrát po tom očekávaném 22…Sg6, což taky přišlo. Bachratý kus dřeva na d1 by i tentokrát černému zaskočil v krku, po 22…Sxd1 by přišlo 23.Vxf6! h6 (gxf6 24. Dxh7+ Kf8 25.Dh8 mat; Dxf6 24.Dxh7+ Kf8 25.Sc5+ s dalším Dh8 mat) 24.Sxf7+! Dxf7 (Kf8 25.Jh7 mat; Kh8 25.Vxh6+ gxh6 26.Dxh6 mat) 25.Vxf7 Sxg5 26.Df2 a bílý by měl vyhrát, po 22…h6 pak mohlo následovat opět 23.Vxf6 Dxf6 (gxf6 24.Dxh5 hxg5 25.Sc5! Dxc5 26.Dxf7+ s výhrou) 24.Dxh5 hxg5 25.Sc5 s pozicí, kde má bílý za kvalitu nepříjemnou iniciativu a rozličné útočné možnosti, ovšem jasnou výhru jsme se soupeřem v analýze po partii nenašli a asi tak měl černý hrát…

23.Sxf7+!! Heuréka, tak přece! Nakonec se mi přece jen podařilo se zkoncentrovat, náležitě se pohroužit do pozice a takříkajíc „najít zrno“ :-) ! V momentě, kdy už to začalo vypadat, že černý na první pohled trochu začátečnicky vypadající atak bílého v pohodě ustojí a dosáhne svého, to jest výměn, přichází úder na poli, které, jak se zdálo, černý svými posledními tahy bezpečně opevnil. To je sice pravda, jenže ve skutečnosti není klíčovou slabinou černé pozice pěšec f7, nýbrž, možná trochu překvapivě, pěšec h7! A tah Sxf7+ tak není ničím jiným než odlákáním bránící figury, střelce na g6…23…Sxf7 – nevzít se to evidentně nedá…24.Vxf6! – v tomhle případě, kdy už je zjevné, oč běží, je už pokračování útoku evidentní, první obránce bodu h7 byl odlákán, druhý je rovnou zlikvidován…Ono je to celé vlastně úplně jednoduché, akorát to musí člověka napadnout :-) …Taky si často při přehrávání partií silných hráčů říkám, že je to vlastně všechno jasné jako facka a že na tom nic není, jenže pak v reálu často skutek utek :-) …Obráceně (s myšlenkou přejít do pro bílé příznivějších variant z dalších poznámek) celá kombinace ovšem nefungovala, po 23.Vxf6? může černý hrát gxf6! a po 24.Sxf7+ má k dispozici silné Kg7! (25.Sxg6 Kxg6!-+; 25.Sxe8 fxg5!-+), stačí dokonce i Kh8, protože 25.Sc5!? s ďábelskou myšlenkou fxg5 (Dxc5 26.Sxg6 a nejde brát na g5 pro 27.Dxh7 mat) 26.Sxe7 gxh4 27.Vxd8! Vxd8? 28.Sf6 mat

vyvrací prosté 27…Sxf7! a černému ve výsledku zbyde kvalita víc…24…h6! Nejlepší obrana, s tímto mezitahem jsem ale v propočtech pochopitelně počítal, kupodivu ale bílému vše krásně vychází i tak :-) …Po 24…gxf6 25.Dxh7+ Kf8 jsem se těšil na krásný zvedák 26.Sc5!, kdy po Dxc5 přijde prosté a surové 27.Dxf7 mat a po fxg5 (s ideou sebrat po 27.Sxe7+? Vxe7 za dámu spoustu materiálu) můžu dát okamžitě krásný mat po 27.Dh8+ Sg8 28.Vf1 mat,

šachoví sadisté a umělci v jedné osobě by ovšem určitě s velkým potěšením zahráli tichý tah 27.Vf1!, kdy je černý opět zcela bezmocný proti matu na f7 v dalším tahu. No a nešlo ani 24…Dxf6, protože po 25.Dxh7+ Kf8 26.Sc5+ Se7 27.Dh8+ Sg8 28.Jh7+ Kf7 29.Jxf6+- ztratí černý dámu opět, tentokrát za ni už ovšem dostatek materiálu nezíská…25.Sxd8! Vzhledem k latentnímu ohrožení dámy na h4 střelcem z d8 také nutný mezitah, před vzetím na f7, které by následovalo, kdyby nyní přišlo 25…Vaxd8, i poté by ale černý např. po 26.Vxf7 hxg5 27.Vxe7 gxh4 28.Vxd8 Vxd8 29.Vxb7 Jxc2 30.Jd5 bojoval v mizerné koncovce bez pěšce a měl by prohrát (důležité je, že nejde 30…Je3 pro 31.Jxe3 a mat na d1 se nekoná)… 25…hxg5 26.Sxe7 gxh4 27.Vxf7 Teď to vypadá, že bílý černého přechytračil a že díky tomuto tahu (pravda, je to tah jediný :-) ) a nekrytému Jb4 přece jen snadno triumfuje (27…Kxf7? 28.Sxb4 s lehkou výhrou), černý ovšem v taktické přestřelce vytahuje poslední eso z rukávu…

27…Jc6! Samozřejmě, bílý nemůže jedním tahem pokrýt své dvě napadené figury, Vf7 a Se7 a výsledkem celé, se všemi vedlejšími variantami celkem složité kombinace začínající tahem 23.Sxf7+ (a vlastně tak trochu už tahem 20.Jg5, slušelo by se napsat, jenže aby to byla pravda, to by tam musel místo mě sedět třeba Míša Tal nebo Garik Kaspičů :-) – já to částečně spíš jen tušil než viděl), je tak pro bílého „pouze“ pěšec víc v koncovce. Ovšem i to by mělo bývalo stačit, to bych ovšem v tomto momentě nesměl začít hrát s prominutím jako idiot :-)28.Vdf1? Pochopitelně zcela nelogický tah, dobrovolně odcházím věží z volného sloupce, na němž se v budoucnu mohla ještě velmi hodit, byl jsem, jsa v časové tísni, fixován na jedinou myšlenku a sice, že je potřeba pokrýt onu ohroženou věž na f7 a nějak mi nedošlo, že to „pokrytí“ lze uskutečnit i tak, že s ní prostě uhnu :-) …Celkem snadno by bývalo vyhrálo třeba 28.Vf5, kdy po 28…Jxe7 můžu s klidem sežrat dalšího pěšce 29.Vxe5 +- a po 28…Vxe7 můžu s tempem skočit 29.Jd5, poté tahem b4 pokrýt slabinu na a5 a s pěšcem víc a dobře umístěnými figurami směřovat vítězství vstříc…28…Vxe7! A hle, to jsem v mlze svých úvah (jinak se to, co jsem ke konci partie produkoval, nazvat nedá) taky neviděl, resp. jsem to vůbec nedocenil…Nějak jsem si tak v rychlosti dogmaticky říkal, že černý, maje materiální deficit, přece nepůjde měnit figury, nicméně po 28…Jxe7 29.Jd5 by ponechání mé věže na f7 získalo přece jen celkem smysl a uchoval bych si šance na výhru, zatímco teď ji černý vzhledem k současnému ohrožení Pa5 vynuceně vymění a zbaví se části starostí…29.Vxe7 Jxe7 30.Jd5?? Zatmění pokračuje – sice pochopitelně vím, že největší remízové tendence mají věžovky (navíc tahle je remízová asi tak dvojtahově :-) ), nicméně přesto do ní ochotně a dobrovolně jdu…Proč, nejsem schopen vysvětlit, prostě tah na úrovni 4.VT…Holčičky z Koutů nad Desnou z kategorie D10 by si nejspíš jen ťukaly na čelíčka a posměšně se hihňaly, copak to ten velkej strejda hraje za voloviny :-) …Místo toho si strejda stále mohl zachovat velmi slušné šance na výhru postupem 30.Vd1! (sice se ztrátou dvou temp, ale přesto právě jen tenhle tah je dobrý) Jc6 31.Vd5…30…Jxd5 – no bodejť, soupeř nelenil a hajtru rozradostněně sežral! 31.exd5 Vc8 32.Vd1?? – ne že by to v tomto momentě nebylo už z hlediska výsledku jedno (po 32.Vf2 Vc5 33.Vd2 Kf7 zadrží černý d-pěšce králem a záhy srovná materiál), nicméně nemůžu si tam ty otazníky nenapařit, protože jsem při tahu Vd1 prostě neviděl, že po 32…Vxc2 33.d6 stihne černá věž mého pěšce zadržet :-) …Zní to možná mírně fantasmagoricky a legračně zároveň (asi jsem uvažoval pouze nad tím, že černý král, který chytal pěšce v minulé variantě, to tentokrát nestihne a na věž jsem úplně zapomněl, nevím), ale je to opravdu tak; je to skoro totéž, jako kdybych nebyl v daném momentě schopen napočítat do tří :-) …Pochopitelně po Vxc2 jsem to už s námahou spočítal :-) , a tak jsem raději při tahu 33.d6, v mírné hrůze nad tím, že bych při svém aktuálním duševním rozpoložení a dvěma minutám proti osmi mohl partii nakonec ještě prohrát, raději nabídl remízu, která byla naštěstí přijata :-)…1/2 – 1/2. Dlužno dodat, že naštěstí to stále pořád remíza je – 33…Vc8 34.d7 Vd8 35.Vd5 Kf7 36.Vxe5 Vxd7 37.h3 =

Co napsat závěrem? Pohled na pravou lištu, která hlásí, že jsem právě načal osmou stránku formátu A4, mi říká, že možná už raději nic :-) …Nicméně něco možná přece – a sice to, že to byl docela hezký příklad toho, že v šachách většinou nestačí k výhře ve 40-tahové partii udělat 39 dobrých tahů, že nestačí najít a dobře propočítat složitou kombinaci, když už pak člověku nezbydou síly a energie na to, aby třeba našel jednotahový mat. Přičemž ty moje strašné tahy typu 30.Jd5?? byly skoro něco tak hrozného, jako kdybych nedal ten jednotažec…

A pak mě taky při rekapitulování průběhu té partie napadlo, že kdyby podobně probíhaly všechny remízové partie, že by to s tou „remízovou smrtí šachu“, prorokovanou kdysi dávno Capablancou, možná nebylo až tak strašné :-) …A pevně doufám, že všichni, kdož jste zvládli dočíst až sem, máte ten pocit alespoň trochu taky a že vás snad to moje kecání příliš neunudilo :-)

Všechny partie ze zápasu Pardubice – Vlašim si můžete přehrát v přehrávači.

10 reakcí na “Bojovná sicilská remíza”

  1. 1
    Tom píše:

    Opravdu důkladný rozbor partie. Klobouk dolů!
    Měl bych ale jednu připomínku k tvé analýze. K 23.tahu Sxf7!! máš poznámku /je až u 24.tahu/:

    Cituji: Obráceně (s myšlenkou přejít do pro bílé příznivějších variant z dalších poznámek) celá kombinace ovšem nefungovala, po 23.Vxf6? může černý hrát gxf6! a po 24.Sxf7+ má k dispozici silné Kg7! (25.Sxg6 Kxg6!-+; 25.Sxe8 fxg5!-+), stačí dokonce i Kh8, protože 25.Sc5!? s ďábelskou myšlenkou fxg5 (Dxc5 26.Sxg6 a nejde brát na g5 pro 27.Dxh7 mat) 26.Sxe7 gxh4 27.Vxd8! Vxd8? 28.Sf6 mat, vyvrací prosté 27…Sxf7! a černému ve výsledku zbyde kvalita víc.

    Tyto varianty nejsou správně. 23.Vxf6? opravdu nebylo dobré, ale nikoli pro gxf6? ale pro 23…Dxf6 24.Sxf7,Dxf7! a na koni je černý. Dobrání 23…gxf6? je chybou pro 24.Sxf7,Kg7 25.Sxg6,Kxg6 a zde nepatří znaménko -+ , ale po pokračování 26.Dh3!,fxg5 27.Vd7 je to bílý kdo stojí na výhru. A vůbec nestačí 24…Kh8, kde nepřijde tebou navrhované Sc5, ale krásný zvedák 25.Jxh7!!,Sxh7 26.Sxe8,Sxb6 /26…Dxe8 27.Sxd8,Vxd8 28.Dxf6 1-0/ 27.Vd7 1-0

  2. 2
    Honza Šťastný píše:

    …ajaj, to jsou teda veci, nad necim takovym uz jsem vskutku pri tom svem pomerne povrchnim rychlorozboru ani nepremyslel, ta varianta s tim Dxf6 a Dxf7 je jeste celkem jasna, to mas recht, tu bych snad jeste nasel, ale veci typu 26.Dh3! ci 25.Jxh7!!, to uz me fakt nenapadlo, o to je to ale hezci, ze tam takovy veci byly :-)..a taky poucny, ze se vyplati hledat dal i v momentech, kdy uz by se cloveku na prvni pohled zdalo, ze v pozici nic neni :-)..

  3. 3
    Honza S. píše:

    To jsem rád že je tu nová analýza, večer si doopravdy uvařím kafe a mrknu na to!
    Na Honzových analýzách se mi líbí že zachycují to co zůstalo za kulisami a hráčovo přemýšlení v průběhu partie, to nemůže suchý počítačový strom variant nahradit.

  4. 4
    Tom píše:

    Docela by mě zajímalo, jak bude dlouhý Honzův článek, až napíše nějaký hluboký rozbor, když tohle nazývá povrchní rychlorozbor :-D

  5. 5
    Honza Šťastný píše:

    …noo, tim rychlorozborem mam na mysli, ze jsem moc neanalyzoval ty varianty, tam jsem opravdu moc do hloubky nesel, coz je videt i z toho Tvyho komentare – ze tam jsou sem tam diry :-)..Jinak to teda nejakej cas sezralo, to zase ne, ze ne a co se okecavek tyka, povrchni to rozhodne neni, na to jsem expert :-)..

  6. 6
    Honza Jü píše:

    Ten Honza se k stáru nějak lepší. Střídání silných a slabších fází dobře znám, u mne jsou nicméně kratší – tak 2-3 tahy.

  7. 7
    Honza Šťastný píše:

    …jee, i Belbo přispěl komentářem, to bude nejspíš odkaz na 63plus1 :-)..

  8. 8
    Tom píše:

    Honza Jü: ve Vlašimi se lepší každej a to nejen na starý kolena :-) . Tak neváhej a za 14 dní přivez přestupáky, v tom Hradci zakrníš :-D :-D

  9. 9
    Honza Šťastný píše:

    …radsi toho Honzu, Tome, moc nedrazdi, nebo se nastve a za tech 14 dni bude celej zhavej nam dokazat, jak v Hradci „zakrnuje“ :-)..

  10. 10
    Honza Jü píše:

    Mně se zakrňování líbí. Uvidíme se v Jánkách ;-)

Odpovědět

:-) 
;-) 
:-D 
:-| 
more...
 

© 2021 TJ Spartak Vlašim | Články (RSS) a Komentáře (RSS)

TOPlist