Petr Havelka

Střítež, 20. 3. 2011, něco kolem 14:00 – Nela podává ruku Františkovi a vzdává tím partii. Stav utkání je 4:3 a 1. místo Vlašimi B už nemůže nikdo ohrozit!

Ale pěkně popořádku. Jak to obvykle bývá, poslední krok je ten nejtěžší. Kapitán nás vybavil bublinkami (co kdyby byly potřeba ), ale raději jsme je před domácími nevyndali z auta. Chvíli po deváté hodině utichla přátelská atmosféra a začaly tuhé boje, proti sobě zasedly dvojice:

            Mejzlík Ondřej             –          Vojta Pavel
            Mejzlík Vojtěch           –          Hrdina Robin
            Filip Vojtěch                –          Horák Vladimír
            Pýcha Patrik                –           Staněk Ondřej
            Filip Lukáš                    –          Havelka Petr
            Pýchová Nela              –          Innemann František
            Vávra Stanislav          –          Vykouk Ondřej
            Lalouček Miroslav    –          Pazdera Jaroslav

Zápasu přihlíželo neskutečně mnoho diváků – SEDM – byli to nehrající členové rodin Mejzlíků, Pýchových a Zvárových. Po hodině hry to vypadalo, že únavu z týdenního MČR  si přivezla většina naší sestavy, a ne soupeři. Slušnou pozici měl jen Vláďa Horák, ostatní stáli vesměs hůře, Jarda dokonce věnoval svému soupeři dobrovolně celou figuru . Takový začátek jsme si nepředstavovali ani v nejhorším snu. Vláďa svoji nadějnou pozici brzy proměnil v celý bod a taky Ondra Staněk využil Patrikovy nepřesnosti k zisku pěšce a po chvíli i celé partie. Na mě vyšel jediný odpočatý účastník MČR Lukáš Filip – v posledním kole se mu totiž nedostavil soupeř. Partie dospěla po celkem vyrovnaném průběhu do pěšcové koncovky a v tu chvíli mě trochu překvapil pokyn Pavla s Vláďou nabídnout remízu. No, co mi zbývalo, poslechl jsem – vedeme 2,5:0,5.

Jako další skončil Robin – z přechodné oběti pěšce se stala oběť trvalá a tuto výhodu už Vojta Mejzlík nepustil. Až jako pátá skončila partie Jardy Pazdery. Po úvodní ztrátě Jarda podpořil „útok“ ztrátou další figury, ke které později přidal ještě věž. Doufali jsme, že Jarda protlačí některého svého pěšce až do dámy (a že to umí), Míra Lalouček ale žádné komplikace nepřipustil. Bohužel bylo srovnáno na 2,5:2,5.

Tohle už nedokázal otočit ani kouzelník Jarda Pazdera…

Zbývaly tři partie. Ondra Vykouk se dostal v dost špatné pozici do časovky. V té se mu podařilo situaci na šachovnici obrátit, ale Standa Vávra vymyslel opakování tahů a tedy remis. Franta Innemann to neměl proti čerstvé přebornici České republiky vůbec snadné. Po zahájení nestál zrovna moc pohodlně. Ve střední hře se mu podařilo uloupit Nele pěšáka, který nakonec rozhodl o osudu této partie i celého zápasu. Jak ukázaly pozápasové analýzy, možná rozhodnout nemusel.

Kampak mládí na zkušeného mazáka – Innemann – Pýchová 1 – 0 

Nejdelší partii zápasu hrál Pavel Vojta. Po zahájení také nestál nijak skvěle, pak se mu podle jeho vlastních slov podařilo vymyslet vítěznou kombinaci, kterou bohužel nedotáhl do konce. Ztratil pěšáka a Ondra Mejzlík dotáhl partii k výhře.

Prestižní zápas o nejlepšího hráče Spartaku Vlašim vyhrál Ondřej Mejzlík. 

Konečná remíza 4:4 je vzhledem k průběhu jednotlivých partii asi zklamáním pro domácí Dolní Kralovice, nesly to ale docela statečně, a tak si určitě zasloužily podíl na našich vítězných bublinkách, kterými jsme krátce oslavili 1. místo v naší skupině Regionálního přeboru. Větší oslava se chystá po posledním zápase sezony – 3. dubna doma s Řevniceni.

K příjemné atmosféře v útulném střítežském pekle přispěl i rozhodčí, kotelník a obsluha bufetu v jedné osobě, Jirka Mejzlík. Cukrovinky, káva a jiné dobré moky přišly všem určitě vhod.

Tabulka po 10. kole:

Zpravodaj s výsledky 10. kola Regionálního přeboru